Jdi na obsah Jdi na menu
 


 
                                                                                                               
ObrazekObrazek
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bonnie B. Bora z Milotiček je naše již druhá leonbergeří slečna. Před ní jsem měla jednu krásnou, malou leoní holčičku. Jmenovala se Abby Galle, s PP, kvůli tomu, že byla menší, nechovná.
Byla  moc hodná, milovala nás, jenže osud jí dopřál jen velmi málo času s námi. Ve svých 4 měsících onemocněla a bohužel nám umřela na selhání ledvin, které jak se později ukázalo, neměla vyvinuté.
 
 
 
                                                                                                         
    Beloved Baby Sabor Prim

 

Obrazek

Beloved Baby ... honosné to jméno ! Když jsem si pro štěňátko kulaťounké, krásné... jela, nikdy jsem ani kouskem mysli nepřemýšlela, že právě tato malinkatá fenečka tak mnoho změní můj život. Netušila jsem co vlastně znamená aktivní psí život z pohledu majitele. Bejbince, jak jsme této malinké holčičce vždy říkali, byl její rodokmen ukradený tak samě, jako mě. Milovala jsem ji, jak jen je možné milovat psí dušičku, která byla tak krásná, vzpurná, zlobící ... Bejbi si uměla spravit naší labradorku Syndy, ale i s leoní hočičkou Abby Gale byla kamarádka.... a to již byla velmi nemocná. Jako mlaďounká( v 6ti letech)  byla postižena mrtvicí a stala se velikou kapitolou mého života. Moje sluníčko s culíčkem mi ze dne na den spadlo na zem a nezvedlo se.... její veselý ocásek se ploužil po zemi, to byl první apel něčeho zlého. Mnozí vetíci nad ní hůl zlomili, jen jediný, MVDr. Zahrádka nám dal naději ! Bejbinka byla troskou, kterou jsme denně vozili s sebou do práce s plenkami, otáčeli ji kvůli zabránění proleženinám, napouštěli vany vody, abychom malinko probudili její nemohoucí tlapinky .... a vše bylo s hromadami mojich slz. Po půl roce se ale moje sluníčko začalo lepšit. Začala nejdříve vrtět ocáskem ... po dalším čase si i stoupla na nožky a POZOR, začala i chodit. Bohužel její mysl zůstala malinko asi napůl za duhovým mostem, odkud se mi vrátila a stala se vůči okolí velice ostražitou, ba až zlou. Nevím, nevím, jak ke všemu nakonec došlo, ale po dvou letech života, byť jiného, ale přeci jen nějakého, to Bejbulinka vzdala. Asi i příchod Bonnie do rodiny byl jakýmsi aspektem, sama asi  vím, že ne malým a Bejbinka další boj vzdala. Nesmírně miluji své psí holky a  vím, že  do smrti budu litovat, že jsem své malinké šicunce s culíčkem nestihla dát ještě více své lásky ... Moje malinká Bejbinko ... pláču , když na tebe myslím a věřím, že se jednou sejdeme  ...